U nás asi nejznámější masožravka mucholapka podivná se orientuje na hmyz, který má ve jménu, nepohrdne však ani pavouky, mravenci či mšicemi fatálně zvábenými rozvonívající sladkou tekutinou připomínající nektar. Na druh není vybíravá, na velikosti jí však záleží.
Když chcete sledovat trochu morbidní hodování, dodejte mucholapce podivné (Dionaea muscipula) živý hmyz. Receptory uvnitř protistojných oválných listů posetých po okrajích výraznými pevnými štětinami reagují na pohyb kořisti. Sevřou i mrtvou, ale do několika hodin ji vypudí bez užitku. Nepodhazujte ani příliš velké jedince, které se buď dokážou vymanit a tento boj stojí rostlinu hodně sil, nebo uhynou, po přesáhnutí trávicí kapacity pasti začnou hnít a rozklad zachvátí i rostlinu. Optimální velikost kořisti je asi třetinová z délky listů.
Tlama zaklapne za pár vteřin
Záchytný mechanismus talířkových růžic imitujících tvarem i aroma květ je zřejmě nejrychlejší v říši flóry. Zaklapnutí „tlamy“ z úhlu kolem 45 stupňů po ose centrálního listového nervu trvá jen zlomek vteřiny a zesilují ho vnější štětiny, respektive úzké zoubky, které do sebe zapadají. Zároveň jsou propustné pro drobný hmyz, který nestojí za námahu, jelikož trávení bez ohledu na velikost oběti trvá kolem týdne. Útok iniciují opakované doteky vnitřních signalizačních chloupků v časovém rozpětí přibližně 20 sekund.
Nedrážděte ji záměrně
Sofistikovaný systém redukuje „falešné poplachy“ obírající o energii. I z tohoto důvodu je jasné, že záměrné dráždění vůbec nedělá rostlině dobře. Pochopitelně asi nikdo přesto neodolá jednomu pokusu ze zvědavosti. „Souprava“ lapačů je v akci asi 7krát, pak ji nahrazuje nová. Myslivka si navzdory soběstačnosti při naplňování svých nutričních potřeb vyžaduje určitou péči, respektive utvoření vhodného prostředí k prosperování.
Nejlepší jí je na slunci
Mucholapka podivná se nejkomfortněji cítí v nádobě položené na slunné stanoviště. Najevo to dává rozevřenými červenými pastmi. Pokud zůstávají zelené a zavřené, znamená to nedostatečný přísun svitu. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat na úrovni 55 procent. Hodnotu změříte přístrojem z hobby marketu. Pokud vlhkost prostředí klesne pod 40 procent, napravte to každodenním rosením s pomocí rozprašovače.
Potrpí si na měkkou vodu
Mucholapka podivná preferuje co nejméně vápenatou a dobře propustnou půdu. Pěstitelský substrát si můžete pořídit nebo vyrobit smícháním dvou dílů rašeliny a doplňující třetinou křemičitého písku, případně perlitu. Zeminu udržujte vlhkou. Správné množství zjistíte tak, že vodu nalijete do misky pod hrnkem. Pokud se do půl hodiny zcela vstřebá, příště mírně přidejte. Používejte destilovanou nebo zachycenou dešťovou místo kohoutkové, neboť tato masožravá rostlina nemá ráda hromadění vodního kamene v půdě. Nezalévejte shora. Na zimní spánek se začíná odebírat, když se vyvinou malé lapací lístky a už se neotevírají. Mucholapka podivná trpí při teplotách pod pět stupňů. Před zimou ji nutně přesuňte do světlé mírně chladné místnosti. Útočiště musí být bez průvanu: ten jí ubližuje stejně jako mráz.
