Úterý, 18 června, 2024
Home Rady a návody Sklerotizace nebo radiofrekvenční ablace? O co jde

Sklerotizace nebo radiofrekvenční ablace? O co jde

by svet zeny

Doktor Július Muranský, PhD., chirurg z Kliniky jednodenní chirurgie REVIVE v Bratislavě vysvětluje rozdíl mezi sklerotizací a radiofrekvenční ablací.

Principem radiofrekvenční ablace je termické poškození nemocné žíly zevnitř, dělá se na hlavní žíle. saphena magna. Snažíme se proniknout co nejblíže hlavní stehenní žíle, přibližně na 5 cm. Musíme však být opatrní a nemůžeme jít až úplně na hranici, protože kdybychom poškodili hlavní stehenní žílu, mohlo by dojít k odumření končetiny. V místě, které je ponecháno mezi stehenní žilou a saphenou magna, může nastat recidiva. Recidivy jsou samozřejmě menší než původní nález.

Skleroterapie, respektive sklerotizace je podávání cizorodé látky, která vyvolává zánět v žíle. Při sklerotizaci se do žil aplikuje sklerotizační roztok nebo pěna. Jedná se o tutéž látku, roztok lze napěnit. Pěna se dává do větších žil, u žil s menším průměrem se aplikuje roztok. Píchají se přímo do nemocných žil. Ideálně čtyři týdny po zákroku by si měl pacient nohu bandážovat.

Jak se operují křečové žíly?
Nejlepší stažení po sklerotizaci je elastický obvaz, který kopíruje nohu lépe než kompresivní bandáž. Čím déle si pacient nohu bandážuje, tím lépe. Cílem je, aby zánět způsobil slepení žil. Jakmile je uvolníme a vznikne nový průtok, byla celá sklerotizace zbytečná a nastane recidiva.

Při skleroterapii dochází dosti často k poškození okolní tkáně a může vznikat skleróza podkoží či hyperpigmentace kůže. Jedná se o selektivní léčbu, určenou pouze pro některé pacienty.

Názory lékařů na sklerotizaci se různí. Zákrok vyvolá zánět v nemocné žíle/žilách, ale tím, že krevní proud pokračuje dále do těla, vzniká riziko, že se zánět zanese i někde jinde. Sklerotizace není doporučena všemi lékaři, z hlediska toho, že látka, která vyvolává zánět, může snáze uniknout do centrálního systému. Ve zdravé tkáni nemusí dělat žádné problémy, ale v případě nějakých jiných onemocnění nebo ve stáří může zanechat následky. V současnosti však není prokázán jednoznačný souvislost mezi sklerotizací a vznikem zánětů někde jinde v organismu.

Vhodnost pacienta ke sklerotizaci je třeba vždy pečlivě zvážit. Nejlepší období na zákrok je hlavně zima. Během pandemie bych zákroky tohoto druhu raději nedoporučoval, protože virová onemocnění, jako je COVID-19, zvyšují riziko zánětů. Také očkování zvyšuje riziko zánětu žil.

Healthcare worker giving support and love to a patient

Paradoxem sklerotizace je, že se principiálně snažíme z těla odstraňovat volné kyslíkové radikály a všechny toxiny, snižovat CRP, abychom měli v těle co nejnižší zánět. Na druhé straně ale pak píchneme sklerotizační látku, která zánět vyvolává.

Další články autora

Objektiv 24 je nezávislý magazín. Nepodléháme žádným politickým ani ekonomickým tlakům a naším cílem je informovat vás objektivně a pravdivě.

@ od roku 2008 – vytváříme weby a publikujeme Komerční články